• Zobrazit
• Upravit
• Historie
• Tisk

FC1-18

Část čtvrtá: Rovnováha

Diskuse k textu Rovnováha

Předchozí kapitola - Další kapitola

Vypadá to takto: stojíte u cesty. Vaše auto hoří. Jste naštvaní a rozčilení, protože jste ten oheň tak trochu založili sami. A teď nevíte, jak ho uhasit. Vedle Vás stojí kbelík plný benzinu. Ten ale oheň neuhasí, pochopitelně.

Jak se tak rozhodujete, co s tím, prochází okolo někdo jiný. V panice kbelík popadne a než mu stačíte říci, aby to nedělal - a nebo než stačí pochopit, proč by to neměl dělat - obsah kbelíku letí vzduchem. Benzin už dopadá na hořící vůz. A od plamenů, které zažehne, začne hořet celé okolí.

Všude kolem nás plane válka o copyright - a my se soustředíme na nesprávné věci. Není pochyb o tom, že současné technologie ohrožují existující podnikání. Bezpochyby mohou ohrozit i umělce. Ale technologie se mění. Průmysl a technologové znají mnoho způsobů, jak se technicky chránit proti současným nebezpečím na internetu. Je to oheň, který, ponechán bez zásahů, dohoří sám.

Politici ale nemají vůli ponechat tento požár sobě samému. Podpořeni penězi lobbistů, snaží se vyřešit problém tak, jak jej vnímají oni. Jimi viděný problém ovšem není skutečným ohrožením kultury. Zatímco sledujeme tento malý ohýnek v koutě, probíhá okolo obrovská změna v tom, jak je kultura vytvářena, jak existuje.

Musíme najít cestu, jak obrátit pozornost k této mnohem důležitější a podstatnější záležitosti. Musíme najít cestu, jak se vyhnout přilévání dalšího benzínu do ohně.

Doposud jste tuto cestu nenašli. Jsme namísto toho, zdá se, chyceni v pasti zjednodušeného černobílého vidění. Bez ohledu na to, kolik lidí se snaží rozšířit rámec této debaty, jednoduché černobílé vidění problému přetrvává. Zíráme na požár ve chvíli, kdy bychom se měli soustředit na sledování cesty.

Žil jsem několik uplynulých let touto výzvou. Nakonec jsem prohrál. V následujících dvou kapitolách popisuji svoji neúspěšnou snahu nalézt způsob, jak přesunout těžiště probíhající debaty. Abychom přišli na to, jak bychom napříště mohli být v tomto úsilí úspěšní, musíme pochopit, proč dosavadní pokusy selhaly.

Diskuse k textu Rovnováha

Předchozí kapitola - Další kapitola

Zpět na hlavní stránku

Originální text:

Balances

So here’s the picture: You’re standing at the side of the road. Your car is on fire. You are angry and upset because in part you helped start the fire.Now you don’t know how to put it out.Next to you is a bucket, filled with gasoline. Obviously, gasoline won’t put the fire out.

As you ponder the mess, someone else comes along. In a panic, she grabs the bucket. Before you have a chance to tell her to stop—or efore she understands just why she should stop—the bucket is in the air. The gasoline is about to hit the blazing car. And the fire that gazoline will ignite is about to ignite everything around.

A war about copyright rages all around—and we’re all focusing on the wrong thing. No doubt, current technologies threaten existing businesses. No doubt they may threaten artists. But technologies change. The industry and technologists have plenty of ways to use technology to protect themselves against the current threats of the Internet. This is a fire that if let alone would burn itself out.

Yet policy makers are not willing to leave this fire to itself. Primed with plenty of lobbyists’ money, they are keen to intervene to eliminace the problem they perceive. But the problem they perceive is not the real threat this culture faces. For while we watch this small fire in the corner, there is a massive change in the way culture is made that is happening all around.

Somehow we have to find a way to turn attention to this more important and fundamental issue. Somehow we have to find a way to avoid pouring gasoline onto this fire.

We have not found that way yet. Instead, we seem trapped in a simpler, binary view. However much many people push to frame this debate more broadly, it is the simple, binary view that remains. We rubberneck to look at the fire when we should be keeping our eyes on the road.

This challenge has been my life these last few years. It has also been my failure. In the two chapters that follow, I describe one small brace of efforts, so far failed, to find a way to refocus this debate.We must understand these failures if we’re to understand what success will require.